Aktuality

Ošetřovné zavedené kvůli zavření škol vzroste na 80 procent

Ze 60 na 80 procent denního vyměřovacího základu vzroste ošetřovné pro rodiče, kteří zůstali doma s potomky v souvislosti s uzavřením škol a školek kvůli koronavirové krizi. Senát 29. 4. novelu schválil hlasy 64 ze 68 přítomných členů, proti nebyl nikdo. Dávku nově dostane vedle zaměstnanců i část lidí, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Zvýšené ošetřovné bude stát vyplácet podle předlohy zpětně od začátku dubna. Rodiče budou dávku dostávat nejdéle do letních prázdnin.

Pracovníci na dohody budou mít nárok na ošetřovné tehdy, pokud odváděli nemocenské pojištění a dohody jsou stále platné. Takzvaným dohodářům vyplatí stát za období od uzavření škol do konce března ošetřovné 60 procent denního vyměřovacího základu, od dubna 80 procent.

Senátor Michael Canov (SLK) se v debatě pozastavoval nad tím, že úřady kvůli ošetřovnému požadují potvrzení ředitelů škol, že jsou zavřené, ač o tom rozhodla vláda. "Je to naprosto absurdní. To není jenom byrokracie, to je šikana, a dokonce se nebojím ani slova buzerace," řekl. Maláčová oponovala, že formulář potvrzuje, že zaměstnanec má vlastní dítě do 13 let věku. "Mechanismus funguje asi 40 let," podotkla. Pokud by šlo o potvrzení o uzavření školy, bylo by to "na hlavu", zdůraznila. Canov si ale stál za svým. "Potvrzení o uzavření školského zařízení není potvrzení o existenci dítěte," prohlásil s odvoláním na formulář.

Zvýšené ošetřovné se přibližuje podle důvodové zprávy čisté mzdě s uplatněním slevy na poplatníka. Na dávce je závislá velká část rodin s dětmi a standardní ošetřovné 60 procent nestačí v mnoha případech pokrýt jejich základní životní výdaje, zejména u samoživitelek a samoživitelů, stojí ve zdůvodnění. Podle něj může dávku pobírat až 181.000 lidí. Celkové výdaje státu by tak za 30 dní po zvýšení činily zhruba 3,5 miliardy korun. Při nynější hodnotě ošetřovného je to o 0,9 miliardy korun méně.

Podle údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce, dostala zatím sociální správa od vyhlášení nouzového stavu kvůli uzavření škol 158.051 žádostí o ošetřovné. Z nich bezmála 6900 dorazilo za poslední den, tedy za úterý. V dubnu úřad zatím zpracoval asi 135.000 ze všech žádostí o ošetřovné, které obdržel.

Ošetřovné na děti do 13 let za celou dobu uzavření škol zavedl zákon v posledních březnových dnech. Nynější novela stanoví jako nejzazší hranici 30. června. Úprava dočasně nahradila standardní dobu výplaty dávky nejvýše devět dní na děti do deseti let.

Stát podle už účinného zákona hradí ošetřovné i lidem, kteří se doma starají o postižené členy rodiny po uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb. Ošetřovné se vztahuje také na péči o všechny nezaopatřené děti s postižením nejméně v prvním stupni, které nyní nemohou navštěvovat školu, a to bez věkového omezení. Příslušníci bezpečnostních sborů, tedy například policisté a hasiči, mají v těchto případech nárok na nekrácený průměrný služební příjem.

Školy se v Česku uzavřely 11. března. Otvírat by se měly postupně, v plném provozu do prázdnin ale nebudou. Denní stacionáře by se podle plánu ministerstva práce měly otevřít 8. června, ale ne pro starší klienty. Denní stacionáře pro děti a týdenní stacionáře by měly začít fungovat 25. května.

Zdravotní platby státu ve dvou krocích významně vzrostou

Platby státu do veřejného zdravotního pojištění za děti nebo důchodce vzrostou od června o 500 korun měsíčně z nynějších 1067 korun. Od ledna to bude o dalších 200 korun za měsíc. Předpokládá to novela, kterou schválil Senát hlasy všech přítomných členů. Předlohu, která souvisí s epidemií nového koronaviru, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Změna reaguje na propad příjmů a zároveň zvýšení výdajů systému zdravotního pojištění.

K takzvaným státním pojištěncům patří také studenti, nezaměstnaní a vězni. Celkem jde o více než 5,9 milionu lidí. Zvýšením plateb letos vzrostou výdaje státu zhruba o 20 miliard korun a příští rok o 50 miliard korun, stojí v důvodové zprávě. Skutečné částky ale budou podle zdůvodnění záviset zejména na vývoji nezaměstnanosti.

Senát na návrh zdravotnického výboru požádal v doprovodném usnesení o to, aby se zvýšení plateb odrazilo i v cenách práce. "I z hlediska České lékařské komory je požadavek na 20procentní navýšení cen práce," řekl zpravodaj Jan Žaloudík (ČSSD). Senát také požádal ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO), aby od ledna zavedl připravované úhrady péče za diagnózu. "Tento režim postupně nabíhá již v tomto roce a samozřejmě počítáme s tím, že se bude nadále rozšiřovat," řekl ministr.

"Probíhající pandemie onemocnění covid-19 a přijatá opatření k odvracení bezprostředních dopadů na zdraví našich obyvatel měla přirozeně vliv na vyšší výdaje z veřejného zdravotního pojištění," uvedl v tiskové zprávě ke schvální navýšení ministr. Bylo podle něj třeba nakupovat ochranné prostředky, provádět testy a nemocnice měli menší počet operací a vyšetření u pacientů, kteří covidem-19 netrpěli.

Peníze, které získá veřejné zdravotní pojištění navíc, budou podle resortu využity na udržení současné výše úhrad poskytovatelům zdravotních služeb, na mimořádné výdaje související se šířením koronaviru a na navýšení úhrad v roce 2021 těm segmentům zdravotních služeb, které byly nejvíce dopady mimořádných opatření zasaženy.

Horní komora podle požadavku zdravotnického a hospodářského výboru podpořila budoucí zavedení automatického stanovení plateb státu za jeho pojištěnce. Žaloudík podotkl, že poměr plateb státu, osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců je nyní v poměru jedna ku dvěma ku čtyřem. Předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS) připomněl, že minimální odvod drobných podnikatelů na zdravotní pojištění je letos 2352 korun. Podle jeho představ by se platba státu za jeho pojištěnce měla odvíjet z poloviny průměrné mzdy.

Vojtěch označil záměr automatického stanovování plateb státu za správný. Ministerstvo zdravotnictví se na něm ale podle něho neshodlo s ministerstvem financí vzhledem k dopadů na státní rozpočet. "Věřím, že se k této debatě vrátíme," dodal ministr. Sněmovna nedávno zamítla předlohu poslanců KSČM, kteří o automatický mechanismus usilují dlouhodobě.

Veřejné zdravotní pojištění letos ztratí asi osm miliard korun v souvislosti s úlevami plateb drobných podnikatelů do systému. Propad ekonomiky pak bude podle důvodové zprávy znamenat výpadek 30 až 40 miliard korun. Naopak výdaje systému zdravotního pojištění kvůli nemoci covid-19 řádově o miliardy korun vzrostou.

Ministerstvo zdravotnictví poukazuje ve zdůvodnění i na to, že ekonomicky aktivní lidé odvádějí do zdravotnictví víc peněz než stát za své pojištěnce. Těch je asi 60 procent z celkového počtu, ale na jejich léčbu jde 80 procent peněz veřejného zdravotního pojištění.

Vojtěch senátory informoval také o tom, že ministerstvo zdravotnictví předloží do dvou týdnů vládě novelu, aby mohlo upravit úhradovou vyhlášku. Měla by odrážet výpadek běžné péče za koronavirové krize, motivovat poskytovatele, aby péči dohnali, a umožnit bonifikaci péče o pacienty s nemocí covid-19, kterou nový koronavirus způsobuje.

Zdroj: ČTK