S nástupem epidemie koronaviru nastaly už na jaře letošního roku zásadní změny v oblasti využívání práce z domova. Na tento jev zareagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí rozsáhlým průzkumem o míře využívání tzv. home office, o postojích těch, kdo s ním mají zkušenosti, a také o hlavních výhodách a limitech tohoto fenoménu. Osloveni byli zaměstnanci i vedoucí pracovníci v různých typech organizací, jejich zkušenosti jsou převážně pozitivní.
Práce na home-office je stále oblíbenější. Pochvalují si ji zaměstnanci i vedoucí pracovníci
07. říjen 2020
Byznys
IT
HR a personalistika
Průzkum realizovaný ve spolupráci s projektem DigiKatalog financovaným z Operačního programu Zaměstnanost se soustředil na situaci a možnosti práce z domova před první vlnou epidemie koronaviru i během ní. Anonymní dotazník určený zástupcům státní správy, samosprávy, soukromých firem i neziskových organizací kompletně vyplnilo téměř 6 000 respondentů.
Před vypuknutím epidemie panovaly zásadní rozdíly ve využívání práce z domova především mezi různými typy zaměstnavatelů. Možnost pracovat na home office měla více než polovina respondentů soukromých organizací, a naopak méně než čtvrtina zaměstnanců veřejného sektoru. Také podmínky pro využívání této formy práce byly pro zaměstnance soukromých firem jednodušší.
V průběhu první vlny epidemie se počet zaměstnanců pracujících z domova, především ve státní správě a samosprávě, skokově navýšil. To donutilo zaměstnavatele urychleně vyřídit potřebnou administrativu, nastavit pravidla a posílit technické vybavení.
Odměnou jim byla ve více než 90 % spokojenost s fungováním práce z domova i s komunikací se zaměstnanci na dálku. Zhruba polovina vedoucích pracovníků považuje home office za benefit či prostředek slaďování pracovního a rodinného života. Čtvrtina věří, že může práci dokonce zefektivnit. Každý pátý vedoucí si s umožněním práce z domova naopak spojuje organizační komplikace.
Pro většinu řadových zaměstnanců je práce z domova lepší než práce v kanceláři z hlediska organizace času, soustředění i výkonnosti. Nejčastěji zmiňovanými mimopracovními klady jsou pak úspora času, možnost pracovat při drobné zdravotní indispozici či možnost zajistit péči o členy rodiny. Mezi nevýhodami naopak zaznívaly nedostatek sociálního kontaktu a nižší flexibilita při řešení pracovních otázek s kolegy. Důležitým faktorem nicméně je, že čím dlouhodobější zkušenost zaměstnanci s prací z domova měli, tím lépe ji hodnotili.
Souhrnná zpráva z průzkumu je dostupná veřejnosti v online podobě ZDE. Získané poznatky poslouží jako podklad pro nastavení související pracovněprávní legislativy a zároveň se stanou součástí připravované Metodiky práce z domova, kterou připravuje právě tým projektu DigiKatalog.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Sdílet článek:
Vytisknout článekSouvisející články
29. říjen 2020
Byznys
IT
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost varuje před podvodnými e-maily vydávající se za výsledky testů na COVID-19
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ČR (NÚKIB) na svých webových stránkách zveřejnil upozornění na hrozbu podvodných e-mailů s tématem výsledků testů na onemocnění covid-19. Neznámí...
27. říjen 2020
HR a personalistika
U prodloužení programu Antivirus B vláda nezohlednila problémy s jeho aplikací v praxi
Hospodářská komora oceňuje, že se vláda rozhodla do konce letošního roku prodloužit program Antivirus B, prostřednictvím kterého je zaměstnavatelům poskytován příspěvek ve výši 60 % z vyplacené náhrad...
27. říjen 2020
Byznys
Pokud stát chce povinné testování zaměstnanců, měl by se na něm finančně podílet, připomíná Hospodářská komora
Kdyby měly firmy zákonnou povinnost testovat své zaměstnance na koronavirus, přinese to vysoké náklady pro současnou krizí zasažené podnikatele. Stát by tak měl spolu s případným povinným testování př...